Rozvojové země nesou hlavní tíhu zdravotní krize způsobené sladkými nápoji.
Sladké nápoje významně přispívají k chronickým zdravotním problémům. Podle nové studie Tuftsovy univerzity v Bostonu je přibližně každý desátý nový případ cukrovky 2. typu a každý třicátý nový případ kardiovaskulárního onemocnění spojen se sladkými nápoji.
V rámci studie, která byla v pondělí zveřejněna v časopise Nature Medicine, provedli vědci komplexní analýzu globální zátěže způsobené nápoji slazenými cukrem. Výzkumníci zkoumali údaje o konzumaci sladkých nápojů z průzkumů stravování, kterých se zúčastnilo 2,9 milionu lidí ve 118 zemích, což představuje téměř 90 % světové populace.
Zjistili, že v letech 1990 až 2020 způsobily sladké nápoje 5 % všech úmrtí na cukrovku 2. typu a 2 % všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO).
Podíl případů diabetu 2. typu spojených se sladkými nápoji se celosvětově zvýšil o 1,3 procenta absolutních procentních bodů.
„Zatížení T2D (cukrovkou 2. typu) se od roku 1990 do roku 2020 celosvětově zvýšilo, ačkoli zatížení CVD zůstalo stabilní,“ uvedla pro The Epoch Times Laura Lara-Castor, odpovídající autorka a postdoktorandka v Institutu pro měření a hodnocení zdraví se sídlem na Washingtonské univerzitě.
„Pokud nebudeme urychleně jednat pomocí strategií na snížení příjmu SSB (nápojů slazených cukrem), budeme svědky dalšího nárůstu srdečních a metabolických zdravotních problémů s nimi spojených,“ dodala.
Globální zátěž nemocemi spojenými s příjmem slazených nápojů
Studie analyzovala příjem nápojů slazených cukrem (SSB) lidmi na základě 450 průzkumů.
Výzkumníci zjistili, že v letech 1990 až 2020 byl příjem slazených nápojů spojen s přibližně 12,5 milionu let zdravého života ztracených kvůli nemocem. Z toho 5 milionů připadalo na diabetes 2. typu a 7,6 milionu na kardiovaskulární onemocnění.
Nejvíce postiženy byly Latinská Amerika a Karibik, kde byl nejvyšší podíl případů cukrovky 2. typu a srdečních onemocnění spojen s konzumací sladkých nápojů. Nejméně postižené byly země jihovýchodní a východní Asie.
V Latinské Americe byl nejvyšší počet případů cukrovky 2. typu spojen se sladkými nápoji, zatímco na Blízkém východě a v severní Africe s nimi byl spojen nejvyšší počet případů srdečně-cévních onemocnění.
Autoři kategorizovali sladké nápoje jako nápoje obsahující přidaný cukr a nejméně 50 kalorií. Příkladem byly nealkoholické nápoje, ovocné nápoje, energetické nápoje a limonády.
Nápoje složené ze stoprocentní ovocné nebo zeleninové šťávy, slazeného mléka a uměle slazených nápojů s nulovým obsahem kalorií se mezi sladké nápoje nepočítaly.
Sladké nápoje vedou k nepříznivým zdravotním účinkům z mnoha důvodů, včetně zvyšování hladiny cukru v krvi a podpory ukládání tuků.
Pití sladkých nápojů způsobuje rychlý vzestup hladiny cukru v krvi, což nutí organismus usilovně pracovat na návratu do výchozího stavu. V průběhu času neustálé prudké nárůsty cukru zhoršují schopnost organismu vyrovnat se s těmito nárazy cukru, což vede k chronicky vysoké hladině cukru v krvi – klíčovému faktoru cukrovky 2. typu.
Fruktóza obsažená ve stolním cukru a kukuřičném sirupu s vysokým obsahem fruktózy, který se používá ke slazení nápojů, podněcuje játra k produkci nadbytečného tuku. Tento tuk se může hromadit v játrech a cévách, což vede k ztučnění jater a kardiovaskulárním onemocněním.
Sladké nápoje mohou nahrazovat zdravější varianty, v důsledku čehož lidé přicházejí o základní živiny. To může vést k podvýživě, nárůstu hmotnosti a zánětům.
Rozvojové země jsou nejvíce postiženy
Rozvojové země, včetně Kolumbie, Mexika a Jihoafrické republiky, patří mezi země nejvíce postižené nepříznivými účinky sladkých nápojů. V Kolumbii bylo více než 48 % nových případů cukrovky a 23 % nových případů kardiovaskulárních onemocnění spojeno s konzumací slazených nápojů.
„Vzhledem k tomu, že v zemích s vysokými příjmy se příjem slazených nápojů vyrovnal nebo začal klesat, obrátil se nápojový průmysl na rozvíjející se trhy, kde je obyvatelstvo velmi citlivé na marketingovou přitažlivost aspiračních ‚západních‘ životních stylů,“ uvedla Lara-Castor.
Dodala, že tento trend se nejvíce dotýká dospělých s vyšším vzděláním.
Země s nižšími příjmy, vzděláním a zdravotními výsledky často čelí problémům při snižování spotřeby sladkých nápojů. Mezi faktory, které k tomu přispívají, patří nižší daňové sazby na slazené nápoje a slabé prosazování vládních předpisů. Problém může zhoršovat také omezený přístup k čisté vodě, uvedla Lara-Castor.
Podle ní je pro lidi obtížné přejít na snižování spotřeby slazených nápojů, když jsou vystaveni tolika reklamám a levným nápojům, přičemž odpor průmyslu otupuje snahy o snížení spotřeby sladkých nápojů.
Informace uvedené v textu odrážejí názory jeho autora, redakce www.cz24.news s nimi nemusí vždy souhlasit.
Rachel Ann T. Melegrito
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.