Žijeme v době inženýrské, ve které se člověk snaží ovlivňovat uměle takřka vše co na zemi existuje, geoinženýrství zasahuje do přírodních procesů a modifikuje počasí, sociální inženýrství zasahuje do sociálních procesů a řízení společnosti a bioinženýrství zasahuje do biologických procesů, včetně genetiky a genetických´manipulací. A je to právě toto bioinženýrství, které se v dnešní postcovidové době dostává opět na výsluní ve vědě díky své výzkumné práci, a to hlavně u té části vědecké komunity, která dosud ještě není někým „podplacena“ a jejíž výsledky bádání jsou tudíž mnohem objektivnější, než je tomu u současné „mainstreamové“ vědecké komunity, jejíž „objektivita“ výzkumu bývá většinou již značně ovlivněna různými jinými a soukromými zájmy a tudíž i „granty“, které jsou jí poskytovány a to jak vládními, tak nevládními organizacemi, a převážně z důvodu a za účelem získání těch „správných“ a „žádoucích“ výsledků výzkumů, které mají podpořit konkrétní oblasti zájmů těchto soukromých „investorů“ do vědy.

Následující článek je převzat, přeložen a mírně doplněn a upraven pro čtenáře tohoto blogu z webu Carmicom Institute (dále v článku jako CI) (což je americká nezisková zdravotnická a environmentální, vzdělávací a výzkumná organizace sloužící pouze veřejnému blahu. Nepodporuje žádné proprietární produkty, protokoly nebo terapie. Jejím cílem je pouze poskytovat co nejvíce objektivní informace a vzdělávání široké veřejnosti.)

Přestože celý tento výzkum zůstává doposud, alespoň v relativním smyslu slova, stále ještě v plenkách, tak ale lze přeci jen již nyní, a to navíc s poměrně velkou jistotou, konstatovat určitá fakta. Celá naše současná lidská rasa je dnes ve stavu jakési umělé synteticko.biologické transformace. Zda tato umělá transformace ovšem nakonec povede až k úplnému vyhynutí našeho lidského živočišného druhu, tak, jak ho dosud známe, sice není v tuto chvíli ještě úplně jisté, ale je to bohužel docela dobře možné.

Zdrojem této transformace lidského druhu je zcela nový vědní obor, tzv. syntetická biologie, zavedená na Zemi již minimálně před 25 lety. Přesněji řečeno, u kořene celé této věci stojí jistý geneticky upravený mikrob (upravený právě metodami tzv. syntetická biologie) který byl pojmenován, a to ovšem pouze pro interní potřeby Carnicom Institute (CI) a to navíc již přibližně před deseti lety, jako tzv. Cross Domain Bacteria (CDB). Jak již bylo zmíněno, tato nomenklatura byla zavedena až poté, co se vědecká a odborná komunita trvale a zdá se, že i zcela záměrně neúčastnila zveřejňování jakýchkoliv vědeckých prací z této oblasti výzkumů , ani výsledků experimentů z takového výzkumu (syntetické biologie). Názvosloví je i nadále oddůvodnitelné i v technickém smyslu, protože množství laboratorních důkazů neustále přibývá.

Účelem této konkrétní práce je pak vysvětlit, odkud, proč a jak dochází ke zvýšené koagulaci a srážení lidské krve, jak je v posledních letech stále častěji hlášeno ze všech možných oblastí světa.

Toho, že lidé poslední dobou ve větší míře umírají na krevní sraženiny, jste si možná již všimli také. Současné lékařství tato mimořádná úmrtí jinak dosud zdravých dospělých jedinců pravdoláskařsky pojmenovává jako torchu záhadný „syndrom náhlého úmrtí dospělých“ a tváří se přitom, jako že intenzivně pátrá po příčinách tohoto jevu. Pochopitelně, že souvislost s globální vakcinací obyvatelstva pofidérní pseudovakcínou typu mRNA, zasahující přímo do lidské genetiky, nikdo z těchto „lékařů“ a „vědců“ nezkoumá a nevidí, protože „kdosi“ má na této jejich slepotě jistě velký osobní zájem. A proto tento výzkum, domnívám se, také jistě velice štědře podporuje a sponzoruje. A proto všichni ti podplacení lékaři a vědci tak usilovně bádají, aby našli původce tohoto zvláštního způsobu úmrtí, kterým je v poslední době postiižena stále větší část lidské populace. Příčinou těchto „záhadných“ úmrtí jsou dost často právě různé krevní sraženiny, na což upozorňují už nejen patologové. Problém je ovšem v tom, že umírají nejen „očkovaní“, ale stále častěji a stále více i mnozí neočkovaní (myšleno očkovaní tím coidivým mRNA patokem).Vsuvka Myšpule

V podstatě zde je to, co se okolo nás právě odehrává, patrné z úvodních laboratorních poznámek CI ze 17. listopadu 2023:

„Celkový obraz vypadá stále jasněji. Zdá se, že zde probíhá cosi jako geneticky upravený kopolymerizační proces. Tento proces zahrnuje jak syntetickou krev, tak aromatický proteinový polymer a další polymer, který je ekvivalentní syntetické pryži. Jejich původcem je tzv. Cross Domain Bacteria (CDB). Výsledkem je pak značně zvýšená koagulace nebo-li srážení krve. Konečným výsledkem je pak ovšem smrtelná hrozba pro nás všechny.“

Náš výzkum se zaměřuje na tohoto konkrétního mikroba již po mnoho let. Zasadil se dnes do celého širokého spektra biologie na této planetě takovým způsobem, jehož existenci by většina z nás raději popřela. Mezi touto syntetickou biologií a „ érou Covida “, jak ji nazývám, existují jisté vztahy, i když ještě až dosud nejsou plně pochopeny nebo správně definovány. Jedna věc, která však prokazatelně spojuje nekonsensuální geoinženýrství, bioinženýrství, a desetiletí asimilované syntetické biologie s érou Covidu dohromady, je naše lidská krev . Svět syntetické biologie je totiž dnes mnohem pokročilejší, než si mnozí z nás vůbec uvědomují, a proto se musíme vrátit o více než 25 let zpět, abychom se dokázali naučit chápat, jak to celé vlastně funguje.

Cross Domain Bacteria (CDB): Syntetická krev a hemoglobin

Syntetické erytrocyty produkované kulturou CDB.
Zvětšeno 3200x.

Kultura odvozená z Cross Domain Bacteria (CDB) produkuje syntetické erytrocyty, nebo-li v běžné řeči „krev“. CDB je pak syntetická, uměle vytvořená a xenobiotická forma života, která je do dnes již po desetiletí hluboce zakořeněna v celé historii výzkumné práce Carnicom Institute (CI) Některým čtenářům bude znám spíše termín „Morgelloni“, což je tragická novodobá „nemoc“, která postihla (a rovněž způsobila smrt) mnoha lidem během stejných desetiletí jako probíhal náš výzkum; tento stav se následně vyvinul jako výchozí bod studia v rámci výzkumu CI. Poněkud krátkozraký termín „Morgelloni“ ovšem jakoby minimalizoval a marginalizoval dopad této „nemoci“ a utrpení mnoha lidí během stejných desetiletí a tento termín byl tedy již od svého počátku žalostně nedostatečný. O tom CI také píše a mluví už po mnoho let. CI se také neustále snaží vytrubovat do světa informace o zanedbávání péče u těch, kteří touto „nemocí“ trpěli a kteří mnozí ještě nadále trpí. Za tyto důsledky nese plnou vinu formální zdravotnictví a vládní infrastruktura.

Nyní máme před sebou novou éru zaměření naší pozornosti, která bývá označována jako „Éra Covidová“. Mnozí z nás na ní pohlížejí jako na překvapivě novou a odlišnou, takovou, jakou ještě nikdo dosud neviděl. To je pravda ovšem jen částečně. Doba naší plné pozornosti je teprve poměrně krátká a můžeme snadno zapomenout na to, co je opravdu důležité.

Nakonec se ukáže, že existuje zcela konzistentní linie poškození zdraví, a to zejména lidské krve, která se datuje již po více než 25 let a trvá až do současnosti. Původcem tohoto poškození je právě Cross Domain Bacteria (CDB), nomenklatura přidělená z nutnosti kvůli selhání účasti dalších vědeckých a odborných komunit.

Důležitost zde spočívá v celkovém kontextu. „Morgelloni“ nás nikdy neopustili a „éra Covidová“ to nenahradila; jen to přidalo na složitosti zániku dosavadního zdravotnictví u nás. Diskutované problémy jsou tyto:
  1. Mikrob (nyní je chápán jako „syntetický“), který způsobuje velké škody a celkově značně poškozuje lidské zdraví (CDB).
  2. Proteiny vytvořené živými organismy a jejich význam pro pochopení nemocí.
  3. Nutnost zavedení procesů kultivace.
  4. Fyzické a biologické poškození krve stejným konkrétním mikrobem (CDB).
  5. Fenomenální mikroskopická a biologická pozorování, zejména pod mikroskopem a s kulturami (některá publikovaná, většina ale ne).
  6. Koagulace a srážení krve
  7. Syntetická krev a základní vědecké prahy jsou trvale překračovány.
  8. Důležitost věd jako je chemie, biologie a většiny odborných oborů pro vytvoření cesty porozumění tomu, co zůstává před námi stále ještě skryto. Chemie a biologie bez konce.

Většinu z těchto problémů studujeme již více než několik desetiletí. To zahrnuje témata i tohoto současného příspěvku. Můžeme se tedy ptát, co je nyní jinak? Proč se musí psát ještě další práce?

Důvod je dvojí. Jde o šestou položku výše uvedeného seznamu v kombinaci s příchodem „ éry Covidové “.

Podle názoru tohoto autora je bod šest výše tím nejnaléhavějším problémem, který před námi nyní stojí. Zdraví všeobecné populace a životního prostředí vůbec je v posledních desetiletích vážně ohroženo a zdroj tohoto ohrožení až úplného zániku, alespoň částečně, byl středem zájmu výzkumu CI. Mnoho z postižený zemřelo nebo umírá, a to více, než je nutné, a většina z nás snáší další pustošení již tak dost podlomeného zdraví ze stejných důvodů. CI udělala maximum, aby tento příběh vyprávěla široké veřejnosti.

„Éra Covidová“ a údajné „očkování“ vnesly do celkového obrazu jen další vrstvu složitosti, a to, že nyní umírá ještě více lidí. V současné situaci se zdá, že je do značné míry vysledovatelný problém spočívající ve zvýšené koagulaci, srážlivosti a dalším odumírání a poškozování krve. Uvidíte, že ta stejná krev byla za posledních 25 let tím zcela dominantním tématem z výše uvedeného seznamu 8 položek. Pochopení této DALŠÍ A ZVÝŠENÉ RYCHLOSTI POŠKOZOVÁNÍ krve se nám tedy zdá být vcelku rozumnou prioritou. A tak to bude z pohledu CI. Tomuto a souvisejícím problémům se ale měly již před desítkami let věnovat týmy odborníků na etiku a svědomí

Prevenci mnoha nejzákladnějších nemocí z lidské historie lze vysledovat až k pochopení významu proteinů vytvořených touto nemocí, tj. vlastně změn, které způsobují v lidském těle. Přerušení růstu stejných proteinů je ve většině případů klíčem k prevenci nemoci (Alzheimerova, Parkinsonova choroba, HIV a Nemoc šílených krav (BSE) jsou dobrými příklady takových questů). To však vyžaduje jak chytrost, tak znalosti, ale i zdroje, tvrdou práci a pravděpodobně i nějaké to štěstí.

To však rovněž vyžaduje specifické porozumění, a ne jen zobecněné prostředí postulací nebo spekulací, které se stávají samy o sobě rotujícími. Laická veřejnost má sice omezený přístup ke zdrojům, nástrojům a dovednostem, ale my pro to musíme udělat maximum. CI bere to, co a jak způsobuje krevní koagulace, srážení a zánik krve stejně jako prostředek k dosažení stejného cíle. CI nepovažuje komplikace z éry Covid za nijak ojedinělé. Už bylo mnohokrát řečeno, že nikdo dnes není v pozici, aby mohl s něčím takovým bojovat, pokud je nemocný. Nemoc ale trvá již po mnoho let, její původ je do značné míry určitelný a nyní je jen vyhrocený do viditelnější podoby.

Stručně řečeno, je již potvrzeno, že syntetická krev, která je nyní produkována rovněž syntetickou kultivací, produkuje hemoglobin. Toto prohlášení ovšem ještě více prohlubuje důsledky, které před námi stojí.

Testy se provádějí na materiálu z polymer-syntetické krevní matrice ve třech fázích a to progresivním způsobem. Tyto testy se neprovádějí na lidské krvi; jsou prováděny na laboratornií´kultuře CDB. Neexistuje žádný důvod přirovnávat syntetickou krev v přesné shodě s lidskou krví. Tato syntetická biologie produkuje erytrocyty, které sice sdílejí jisté důležité podobnosti s lidskou krví; jsou však výrazně syntetickým výtvorem, který je třeba objevit s jeho vlastní biologickou a genetickou podstatou. Je známo, že syntetická biologie sdílí některé základní rysy a vlastnosti s biologií živého člověka.

První test demonstruje charakteristickou reakci peroxidu vodíku, ke které dochází, když je peroxid vodíku kombinován s krví. Jak mnozí vědí, dochází k prudké bublinové nebo pěnové reakci. Tento test je ve skutečnosti prováděn pro detekci katalázy, antioxidačního enzymu, který se nachází téměř u všech živých tvorů, kteří jsou nějak vystaveni působení kyslíku. Můžeme si všimnout, že barva materiálu kultivované polymerní matrice je bílá na rozdíl od červené krve. Je to užitečný začátek dalšího výzkumného procesu.

Katalázový test na CDB kultivovaném syntetickém polymerním matricovém materiálu u kterého je pozorováno, že produkuje syntetickou krev. Je pozorována typická bublinková/pěnivá reakce.

Dalším testem je to, co je známé jako předpokládaný forenzní test na přítomnost hemoglobinu, známý jako Kastle-Meyerův test. Tento test využívá kombinaci acidobazického barevného reagenčního indikátoru fenolftaleinu s krví a peroxidem vodíku. Tento test vytvoří zřetelně jasně narůžovělou barvu v přítomnosti hemoglobinu. Tento test je pozitivní na hemoglobin na předpokládané hladině.

Pozitivní předpokládaný Kastle-Myer forenzní test na přítomnost hemoglobinu. Test proveden na kultivované CDB polymerní matrici.

Závěrečný test byl proveden pomocí digitálního měřiče navrženého speciálně pro detekci hemoglobinu. Tento test využívá elektrochemickou reakci podobnou té, která je navržena pro elektronické glukometry. Toto je testovací metoda navržená speciálně pro přítomnost hemoglobinu a je nad předpokládanou úrovní. Velikost hemoglobinu (tj. koncentrace) by neměla být posuzována se zvláštní pozorností kvůli mnoha dalším faktorům, které mohou tento výsledek ovlivnit. Pozitivní výsledek měřitelného testu jakéhokoli druhu je zde vysoce významný a potvrzující přítomnost hemoglobinu.

Pozitivní test na hemoglobin.
Test proveden na kultivovaném materiálu CDB polymerní matrice.

Toto je vlastně další případ, kdy byla práce replikována. V určitém okamžiku jsme schopni určit, kdy se objev stane důležitým. Kromě témat syntetické krve, která se objevila v historii výzkumu CI (viz Cross-Domain Bacteria (CDB) Protein: The Fallout Emerges , září 2023), najdeme rekordní předchozí testy hemoglobinu. Další potvrzení bylo provedeno přibližně před 15 lety podobným progresivním stylem, viz KREVNÍ PROBLÉMY INTENSIFY , (duben 2009).

Rozdíl oproti předchozí práci je opět v tom, že to celé v tomto případě pramení z izolovaného kultivačního procesu za přesněji definovaných podmínek a že tato situace může být vytvořena libovolně. To je zásadní rozdíl, který ovlivňuje postup jak současné tak i budoucí práce.

Tato fáze objevu a jeho další potvrzení jen dále ještě více upevňuje důležitost komplexního porozumění bakteriím Cross Domain Bacteria (CDB). Správná a přesná znalost této specifické, identifikované a kultivované syntetické biologie nám totiž poskytne mnoho odpovědí, které dnes všichni potřebujeme.

(Jako poznámku ještě uvedu, že další fyzikální vlastnost v syntetické krvi byla shodná s existencí hemoglobinu. Touto vlastností je izoelektrický bod, který je mírou elektrického náboje v proteinu. Metodou titrace byla totiž nalezena shoda mezi dominantním izoelektrickým bodem proteomu lidské krve a bodem syntetické krve.)

Syntetické krvinky z kultivovaných bakterií zkřížených domén (CDB)
(CDB lze také vidět v buňkách)
Zvětšeno 8000x

Odečtení schopnosti tvořit sraženinu z informací o kultuře syntetické biologie ve srovnání se skutečnou lidskou sraženinou vyžaduje určité úsilí; začněme studiem některých produktů kultivačního procesu. Proces kultivace CDB může produkovat mnoho různých proteinových projevů a to je celá diskuse sama o sobě. Dominantním metabolickým produktem je však ve vodě rozpustný proteinový komplex. Zaměřme se nyní na tento produkt, protože tato sloučenina samotná stačí k výrobě syntetické krve.

Skutečnost, že obsahuje ve vodě rozpustný protein, je sama o sobě nesmírně důležitá; to znamená, že se snadno roznese do celého těla. Proteinový roztok v této nativní formě je vysoce kyselý a i to bude mít časem svou vlastní diskusi. Kromě toho je povaha proteinového roztoku velmi citlivá na změny pH (kyselina nebo zásada). Důležitost těchto vlastností, jako je rozpustnost, pH a teplota, bude zřejmá v příštích měsících, až se do nich ponoříme hlouběji.

Bylo zjištěno, že tento roztok(y) proteinu(ů) lze dále rozdělit na dvě složky kontrolou pH, z nichž jedna zůstává v roztoku a druhá je sraženina. Pro účely tohoto článku vybereme část, která zůstane v roztoku.

Zde začíná diskuse, která vede k syntetické krvi a polymeraci (tj. vývoji protein-bioplastický/syntetický kaučuk). Nástroj, který je téměř vždy užitečný k pochopení podstaty hmoty, je infračervená spektrometrie a zde jsou některé další informace:

Blízká infračervená (NIR) spektra kultivovaného CDB proteinu/polymeru

Výše uvedené spektrum je znakem odezvy výše uvedeného řešení CDB na infračervenou energii. V infračervených spektrech existuje vysoká úroveň jedinečnosti.

(Po technické stránce nás zde zajímá pravá strana grafu, kde máme vysokou absorbanci infračervené energie probíhající mezi 1500-1650 nm. Dále se budeme věnovat definovaným vrcholům při ~1520, ~ 1598 a ~ 1640 nm Oblast 1520 nm odpovídá amidovým, polyamidovým a aminovým funkčním skupinám. Oblast 1620-1640 nm silně odpovídá vinylovým skupinám Interpretive Near-Infrared Spectroscopy, CRC Press)).

Obecně máme vysokou absorbanci v proteinových a vinylových skupinách NIR. Tento graf je ukázkou pouze jedné z mnoha sloučenin a derivátů, které může kultura CDB produkovat. Ultrafialová (UV) spektroskopie dále potvrzuje existenci proteinu a také polymerů v tomto odděleném roztoku. Fyzikální a mikroskopické pozorování stejně jako kvalitativní polymerní chemie nám také plně podporují tvrzení o aktivní polymeraci. Desítky dalších dokončených nebo aktivních analýz plně podporují závěry tohoto článku.

Toto je tvorba krevní sraženiny, když víte, že původní syntetická biologie produkuje polymerní proteiny, polymerní bioplasty a syntetickou krev.

Proces srážení z CDB byl také pozorován pod mikroskopem a je dále popsán na:

Cross Domain Bacteria (CDB) Protein: The Fallout Emerges (září 2023)

Toto vyšetřování je pouze jednou fází toho, čeho je podle pozorování CDB schopna. Tato analýza samotná je dostatečná k tomu, aby poskytla pochopení lidských krevních sraženin, které byly dříve studovány. Viz také:

Analýza krevních sraženin od žijících a zemřelých jedinců ukazuje konzistentní nálezy: kaučuk jako polymerizovaný protein (červenec 2023)

Covidova éra nepochybně přinesla ještě další a své vlastní komplikace do sítě syntetické biologie, do které jsme vstoupili minimálně za posledních 25 let. Nestačí však vysvětlit hloubku ani dopad škod, které jim předcházejí a které nás nyní obklopují svým doprovodným globálním rozsahem. Dvě a půl desetiletí syntetické biologie je.dlouhá doba Nejlépe by bylo ovšem pochopit celý obrovský rozsah a hrozbu našeho současného stavu.

A tím by byl hlavní účel tohoto příspěvku splněn. Představuje ovšem pouze jednu část z mnoha nároků na informace, které jsou nyní naprosto oprávněné a to jen na základě existence této syntetické biologie. Tento jedinečný problém však může ovlivnit další osud celé lidské rasy.

Pokud chceme porozumět tomu, jak a proč se objevují zprávy o zvýšené srážlivosti krve (a smrti), musíme začít právě zde.

 

Zpracoval: Myšpule

ZDROJ